Zjevení

Poutní bazilika Lurdy

Zjevení Panny Marie v Lurdech

Ke zjevení Panny Marie v Lurdech docházelo ve dnech od 11. února do 16. července 1858. Celkem došlo k 18 zjevením Panny Marie, tehdy čtrnáctileté dívce Bernadettě Soubirousové v jihofrancouzské obci Lurdy, v podhůří Pyrenejí. Tyto události, včetně církevně uznaných zázračných uzdravení nemocných, vyústily v pozdější prohlášení Bernadetty Soubirousové za svatou. Samotné Lurdy se staly významným křesťanským poutním místem.

Průběh prvního zjevení

11. února 1858 Bernadetta Soubirousová, sestra Toinetta a přítelkyně Jeanne Abadiová šly na dřevo, daleko za obec. Došli až na opuštěné místo Massabielle u řeky Gávy. Zde se Bernadetta rozhodla na obě kamarádky počkat. Když byly obě dívky na druhém břehu řeky, zacítila Bernadetta závan větru. Ohlédla se, ale nic nezpozorovala. Po chvíli opět pocítila vítr. Všimla si, že se ve výklenku jeskyně pod skálou Massabielle rozzářilo ohromující světlo. Osvětlovalo postavu nádherné mladé ženy oblečené do bílých šatů s modrou šerpou. Na hlavě měla dlouhý závoj a u každé její nohy se objevila jedna růže. Ruce sepjaté k modlitbě, růženec ji visel mezi loktem a zápěstím. Dívka byla z počátku ohromena a ochromena tak, že se nemohla k ničemu přinutit. Až po chvíli se dokázala pokřižovat a díky tomu z ní opadla nejistota. Klekla si a začala se modlit růženec – poté Panna Marie pokynula, aby k ní přistoupila blíže. Bernadetta se ale neodvážila, a tak zmizela. 

Průběh druhého zjevení

Po prvním zjevení Bernadetta řekla o svému zážitku sestře a své kamarádce, které byly s ní sbírat dřevo. Toinetta, i přes slib mlčenlivosti daný Bernadettě, vše řekla doma matce, která to označila za výmysl a zakázala dívce chodit ke skále Massabielle. Avšak již 14. února 1858, po dlouhém přemlouvání, dostala od rodičů souhlas k navštívení místa zjevení. Sestry a spolužačky šly s ní. U jeskyně se Bernadetta opět spojila s bytostí, kterou označovala slovem „Dáma“. Při modlitbě se dostala do hlubokého transu. Kůže na její obličeji měla tak průsvitnou, až vznikal dojem, že z ní vychází záře. Bernadetta se po celou dobu usmívala. Z jejího stavu ji nevyrušilo ani padající kamení, které ze skály svrhla její kamrádka Jeanne. Až místní mlynář, který byl přivolán, ji po delší námaze dostal ze skalního výklenku do svého stavení, kde si ji vyzvedla její matka Louisa Soubirousová, a definitivně ji zakázala jeskyni navštěvovat .

Průběh třetího zjevení

Zprávy o lurdských zjeveních se však rychle rozšířily a za dva dny Bernadetta dostala za úkol od bohaté paní Milhetové, aby si nechala na kus papíru napsat jméno záhadné paní. Myslela si totiž, že se jedná o ducha její nedávno zesnulé kolegyně z křesťanského spolku Mariiných dětí. Vodítkem jí byl oděv, který zjevení mělo na sobě. Ten se totiž shodoval s hábitem tohoto společenství. Díky tomu Bernadetta dostala povolení od matky navštívit potřetí jeskyni v doprovodu paní Milhetové, a její důvěrnice Antoinetty. Vydaly se tam 18. února 1858 brzy ráno. U výklenku zapálily svíčku, klekly si a začaly se modlit. Když se zjevila Panna Marie (viděla ji jenom Bernadetta), odmítla se podepsat na papír s tím, že to není nutné, ale sdělila Bernadettě své přání, aby sem docházela patnáct následujících dní. Dívka slíbila, že její přání splní.

Průběh dalších zjevení 

20. únor 1858 – Při pátém zjevení Panna Marie naučila Bernadettu modlitbě, která její obsah nikdy nezveřejnila, ale modlila se ji po celý svůj krátký život. Byla požádána Pannou Marií k modlitbě za hříšníky.

21. únor 1858 – Po šestém zjevení byla Bernadetta předvolána místním policejním komisařem Dominiquem Jacometem, který měl obavy o bezpečnosti lidi, protože část velkých davů, které doprovázely Bernadettu při posledních zjeveních, posedávala po větvích stromů a lezla po skále. Komisař vyřešil problém tak, že Bernadettě zakázal chodit k Massabielle, a to pod pohrůžkou vězení.

22. únor 1858 – Kněz Pomian řekl při zpovědi Bernadettě, aby nerespektovala zákazy četníků a šla znova k Massabielle, protože jí v tom nemůžou bránit.

23. únor 1858 – Při sedmém zjevení přišli s davem i obecní hodnostáři a místní lékař – Pierre R. Dozous. Asi po hodinovém Bernadettině transu, který obsahoval též kajícné prvky (klanění, polibky země a chození po kolenou) prohlásil, že tyto události jsou atypické a dívka prožívá něco výjimečného.

24. únor 1858 – Na osmé zjevení přišlo tři sta lidí. Kajícné prvky doprovázel neustálý pláč a sténání. Nakonec Bernadetta vyslovila třikrát za sebou slovo „pokání“, které opakovala po Panně Marii.

25. únor 1858 – Deváté zjevení sledovalo třistapadesát lidí. Bernadatta lezla po čtyrech kolem jeskyně, a něco hledala – hrabala v hlíně, až našla malou špinavou kaluž. Snažila se z ní nabrat vodu, i když byla plná listí a bláta. Podařilo se jí to až napočtvrté, část vypila a zbytkem si umyla obličej. Nakonec utrhla divoce rostoucí potočnici a začala ji žvýkat. Po tomto výstupu, který taktéž zahrnoval kajícné prvky (hlavně líbání země), velká část z davu označila zablácenou Bernadettu za blázna a lurdská zjevení za výmysl. Ale již odpoledne část vesničanů u Massabielle zjistila, že z původní kaluže je již slabý potůček. Bernadetta byla toho večera vyslechnuta místním císařským prokurátorem.

26. únor 1858 – Panna Maria se nezjevila. Bernadetta i početná skupina lidí odešli z místa zklamaní.

27. únor 1858 – Desátého zjevení se zúčastnilo téměř osm set lidí. Bernadetta v transu opět pila vodu a konala obvyklé kajícné úkony.

28. únor 1858 – Po jedenáctém zjevení byla opět vyslechnuta. Tentokráte soudcem Clémentem Ribesem.

1. březen 1858 – Dvanácté zjevení proběhlo poprvé za přítomnosti kněze.

2. březen 1858 – U třináctého zjevení se shromáždilo více než 1650 lidí. Krásná paní přikázala, aby kněží nechali u Massabielle postavit kapli pro poutníky, kteří by sem měli chodit v procesích. Při druhé návštěvě místní fary dokázala přes postoj čtyř duchovních sdělit požadavek Matky Boží. Odešla ale s nepořízenou.

3. březen 1858 – Panna Maria se nezjevila v obvyklých ranních hodinách, ale až mnohem později. Bernadettu opět poslala za farářem se stejným vzkazem. Ten požádal, aby mu krásná paní dala důkaz tím, že nechá rozkvést růžový keř u jeskyně, kde se zjevuje.

4. březen 1858 – Tímto dnem bylo završeno dvoutýdenní každodenní zjevování Panny Marie. Ten den bylo u jeskyně 10000 diváků. Panna Marie své jméno ale nevyslovila, ani nenechala rozkvést keř. Všichni odcházeli zklamaní. Bernadetta se poté již k jeskyni přestala vracet.

25. březen 1858 – Bernadatta měla předtuchu, a proto šla s rodiči k Massabielle. Čekal zde početný dav, byl svátek Zvěstování Panny Marie. „Dáma“ skutečně přišla. Dívce nakonec zjevení řeklo, že je „Neposkvrněné početí.“ Když se to dozvěděl farář Peyramale (ten, který chtěl jako důkaz od Panny Marie, aby rozkvetl keř), oněměl úžasem, protože věděl, že prostá dívka nemůže znát novou dogmatiku katolické církve.

7. duben 1858 – Při tomto zjevení měla Bermadetta v rukou zapálenou svíci, jejíž plamínek po celou dobu procházel skrze Bernadettiny prsty, aniž by je popálil. Proběhlo první úřední sčítání lidí, kteří přišli k Massabielle. Oficiální údaje uvádějí 9060 osob, z toho 4288 z Lurd.

16. červenec 1858 – Při posledním zjevení, stejně jako při prvním, neprobíhala verbální komunikace. „Dáma“ byla krásnější než kdykoliv předtím.